|
Dne 12.května 2002,
týden před mými 30. narozeninami, se mi splnil můj sen. Aspoň na chvíli jsem mohl létat.
Letěl jsem z výšky asi 4000 m zavěšen v tandemu se zkušeným tandemistou, ale letěl.
Na letišti Falcon Air v Prostějově se mě ujali velmi příjemně. Hned po podepsání všech dokumentů, kde jsem prohlašoval,že skáču ze svého vlastního rozhodnutí, vědom si všech možných následků a důsledků seskoku, jsem se zadíval na krásně modrou oblohu. Právě seskakovala první várka vyznavačů extrému. Malé černé tečky, které právě opustily okřídlený stroj,se blížily velkou rychlostí k zemi a mě prudce bušilo srdce nedočkavostí, kdy už budu na jejich místě.
Nedlouho po tom, co se z černých teček rozvinuly na obloze krásně barevné květiny, se všichni zaměřili na jedno poupě, které nerozkvetlo.Jeho list nebyl takový, jaký by měl být. Všichni hlasitým napětím a zvýšeným adrenalinem v krvi očekávali další jeho vývoj. Až na podruhé, po odstranění špatně rozvinutého listu poupěte, se podařilo. K zemi opět padal krásně rozvinutý květ.
Pro uklidnění mi instruktor řekl, že i takové věci se někdy mohou stát, pokud si parašutista pečlivě nezkontroluje svoji výstroj.Ubezpečil mě, že se mnou poletí velmi zkušený tandempilot a že se nemusím ničeho obávat. Vzápětí mi ho představil a zahájili jsme krátkou pozemní přípravu.
|
|
